lapiti sě, -ṕu, -pí pf.
k lapiti
1. čeho chytit se, chytnout se, přidržet se něčeho
2. koho s čím (ukradenou věcí) lapit, chytit, dopadnout, přistihnout
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
lapiti sě dok. (čeho) = chytiti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.